Krkonošská 70 – závod 5-členných hlídek volnou technikou.
Tak letos jsme jeli Krkonošskou 70tku poprvé po „hlavičkou“ týmu Kolečkové lyže TOMSKI. Pro mně to byla 5. účast a Danova asi desátá (škoda, že si to nepamatuje přesně;-)
Nápad vznikl na některém ze závodů seriálu KOLSKI a to hlavně proto, že se ho účastní spousta kamarádů a my potřebovali další členy týmu. Dobrá věc se povedla a na startu se mnou a Danem stáli kamarádi a závodníci z významných moravských klubů a týmů: Petr Gross (Vltava Fund Ski Team), Martin Valigura (XC Sport) a Marek Ščerba (Mountaintime team Opava) který jel jako náhradník místo původně přihlášeného Michala Vanka (Sun Sport).
Páteční počasí na místě bylo opravdu dost děsivé, silný déšť a rozmočený sníh nesliboval nic moc zážitky. Naštěstí v sobotu bylo vše jinak. Lehce přimrzlo (dost na to aby stopa ztvrdla), srážky ustaly a v průběhu závodu prokukovalo i slunce. Takže z toho byl nakonec podařený den.
Den závodu:
Startuje se tradičně po třech hlídkách ve 30. sekundových intervalech. Pořadatelé nám nejdříve přidělili st. číslo 49 a to se nám zdálo dost v zadu. Po naší prosbě o posunutí dopředu, ať nemusíme v prvním předlouhém kopci pracně předjíždět spoustu lidí, nám dali číslo 51. No nic – nemáme vyjeto, tak nic nedostaneme:-) Ale naštěstí to letos nebylo až tak hrozné. A že to jde nám ukázal MERCEDES-BENZ SALOMON ATOMIC TEAM, který to se st. číslem 75 dotáhl až na 5. místo celkově a stal se tak jednoznačným skokanem dne!
Trať byla výborně připravená (lehce nemile nás překvapila letošní novina – stopa na klasiku vyřezaná ve stoupání i tam, kde v ní opravdu nikdo nejel a jen překážela v bruslení…). Ve spodní části bylo hodně umrzlo, nahoře se místy objevil prašan a nakonec jsme si při návratu „užili“ i obvyklý jarní rozměklý sníh.
Do kopců jsme makali, roviny svištěli a z kopce jeli ostře, jak to jen šlo. I na nějaké pády došlo, ale „kdo nepadá – jezdí pod svoje možnosti“. I když předjíždění ostatních týmů nebylo vždy jednoduché, tak člověka těšilo, jak se postupně přibližujeme samému začátku startovní listiny. Nejdřív týmy začínající 40tkou, pak 30, 20, 10 až nakonec došlo i na dva jednociferné týmy…
Trať Krkonošské 70 je nejen dost dlouhá, ale taky hodně kopcovitá. Téměř v každém týmu si tak někdo vybere slabší chvilku, den nebo třeba lyže… a pak je to o tom jak si dokážete pomoci. U nás to vzal do rukou (a hlavně na tažné gumové lano) Petr, který měl nejvíc sil a byl schopen pomoci a vyrovnat tak rychlost celého týmu. Je obdivuhodné, jak s kamarádem zapřaženým za sebou, předjížděl další a další týmy.
Náš výsledný čas v cíli nakonec byl 4:15:05 a bylo z toho parádní 10. místo v celkovém pořadí hlídek (se ztrátou 26:54 na vítězný Kasper Swix team). Laťku jsme si nasadili opravdu vysoko a v příštích ročnících bude hóóóóóóódně těžké tenhle výkon vylepšit:-).
Takže nakonec „kluci děkujeme“ – Dane, Petře, Martině a Marku – díky za parádní závod a třeba zase za rok:-)
Tom