1000 Lanových délek a Jizerská 50 – dva „horolezecké“ závody – každý ovšem úplně jiný…
1000 Lanových délek
Krásný závod na Paprsku, který letos jel už 43. ročník – jen o něco málo méně než slavná Jizerka. Na rozdíl od ní, si ale zachoval původní ráz i atmosféru závodu pro horolezce a kamarády a nestal se masovou – komerční akcí. Díky rolbařům kteří parádně připravili stopy v okolí Paprsku – je to vždycky radost se tam projet.
Závod jsme jeli společně s Danem a je velká škoda, že Bára nemohla nastoupit alespoň na kratší trať jako v loni. Bohužel závodění jí zatím není přáno…
Výsledkově jsme si oproti loňsku trošku pohoršili, medailové umístění se nám bohužel nepodařilo zopakovat. Soupeři se stále zlepšují – až by je člověk podezíral že snad i trénují – no nic i my musíme příště přidat?
Na všem „špatném“ se ale najde i něco pěkného – Ondra Jašek mi vrátil porážku z Orlického Maratonu. V posledním kopci před cílem si mně vychutnal a pořádně zařízl – tím se maže to pivo, které měl slíbené? a jsme tak vyrovnáni.
Jizerská 50
Nejznámější a největší závod v republice. Každoroční top pro většinu hobby (i profi) lyžařů v republice a s velkou zahraniční konkurencí díky seriálu Vismaskiclassic…
Z týmu jsem jel závod bohužel jen já. Bára dělala podporu na trati a starala se o společenskou část události (setkání s hvězdami atd…).
Start z první vlny proběhl parádně a nakonec se i to loňské umístění podařilo opět trochu vylepšit. Celkový čas těsně pod 3 hodiny a umístění ve třetí stovce není sice úplně super, ale pomalinku se to lepší a příští rok, když to dobře půjde, můžu zkusit posun mezi prvních 200…
Závod byl fajn, máza vcelku dobrá a oblíbených soupeřů na trati bylo tradičně dost. Jen Peťa Gross se rozhodl že nebude na nikoho čekat a s téměř 15 minutovým náskokem dojel na úžasném 133 místě. Už jen pár minut ho dělí od první stovky (a snad i elitní vlny!?!). Gratulujeme a závidíme?
Zima nám už, alespoň co se týká vypsaných závodů, pomalu končí. Snad ještě dopadne Krkonošská 70 – resp. 50km v kategorii jednotlivců kam se chystá Dan pro další body do Stopy pro život.
A hlavně musí sníh vydržet až do 11.3. na Jesenickou 70. Pro nás je to domácí závod, který je vyhlášený jak svou délkou tak obtížností. Vždy se jezdil a vyhrával klasikou s odrazem a teprve letos se jeden z našich nejlepších laufařů (pravděpodobně) pokusí vyhrát soupaž – tak uvidíme jestli přepíše historii… Každopádně chceme být u toho ať už to dopadne jakkoliv;-)
Přejeme všem krásné lyžování ať to do konce zimy stojí zato.
Tomáš za tým TOMSKI